Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Statistika, legislativa
Dle statistik ČSÚ jsou v České republice vypouštěny odpadní vody z veřejných kanalizací nezakončených ČOV od cca 23% obyvatel . Jedná se tedy o cca 3 mil. obyvatel, kteří odpadní vody předčišťují v septicích či je akumulují ve vyvážených jímkách (žumpách). A vzniká otázka „kam s ním“, tedy myšleno co s kalem ze septiků a co s obsahem z vyvážených jímek.
Při vší úctě se likvidace splaškových vod ze septiků a vyvážecích jímek (žump) týká legislativních předpisů 3 Ministerstev (zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí) a tudíž celá záležitost probíhá trochu „ztuha“.
Přesto je znát určitý pokrok. Obce začínají s legalizací svých kanalizací, neboť je k tomu vede potřeba stavebního rozvoje v obci (resp. podmínka pro další výstavbu) a zřejmě i snaha o soulad s předpisy.
Obyčejně se však jedná o historické neregulerní zatrubnění povrchových vod bez kontrolních šachet a řádných dešťových vpustí, do kterého jsou zaústěny i splaškové vody, zákon však stav a funkčnost kanalizace neřeší.
Obcím tak vznikají náklady na odběr splaškových vod odborně způsobilou osobou, analýzy vody v akreditované laboratoři, zpracování provozního a kanalizačního řádu, vedení majetkové a provozní evidence, další související agendy, náklady na opravy a čištění kanalizace, atd. Jelikož obce až na výjimky stočné nevybírají, hradí náklady na provoz kanalizace z jiných prostředků, což však zákon nepřipouští.
Za průlomový lze označit zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích a jeho novelu zákon č. 76/2001 Sb., kde se o zavedení stočného mluví jako o „hotové“ věci a deklaruje se povinnost hlášení účtování stočného na vodoprávní úřad (což bylo obsaženo již v zákoně č. 274/2001 Sb., resp. Vyhl. č. 428/2001 Sb.), v rámci novely i na Ministerstvo zemědělství a již pod konkrétními sankcemi za nesplnění uložených opatření.
Kanalizační řády, které byla povinnost dle zákona č. 254/2001 Sb. Zpracovat do 31.12.2002, resp. zrevidovat do 31.12.2004 obce vesměs zpracovaly, avšak jen jako formalitu a úlitbu zákonu, neboť bez uzavření smluvních podmínek s dodavateli odp. vod (občany), t. j. bez zavedení stočného, postrádá celá věc praktický efekt a není funkční.
Dalším známým problémem je fakt, že jen část občanů provozuje „regulerní“ septiky (čistírny jsou spíše výjimkou) a většinu představují vyvážecí jímky s přetokem do kanalizace. Až na vzácné výjimky mají tyto vyvážecí jímky nedostatečnou kapacitu, odtokové potrubí svedené přímo do kanalizace či do recipientu, případně dochází k odtoku splaškových vod přes vrchní stavebně dožilou a netěsnou část žumpy. Jsou známé případy žump bez dna či případy přečerpávání odp. vod do kanalizace.
Zde vidíme nápravu v uzavření smluvních vztahů mezi obcí a občanem tím pádem v zavedení stočného a naplnění podstaty kanalizačního řádu.
Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Vyvážení odpadních vod probíhá bez jakékoliv opory v zákoně, děje se tak většinou chaoticky, nesystémově, nejlépe tajně. Oficiálně se nic nevyváží. Vzhledem k výše uvedenému jsou porušována základní pravidla likvidace odp. vod na zemědělských pozemcích:
a) nevyvážet na louky a pastviny (onemocnění tasemnicí)
b) nevyvážet v zimním období, resp. na zmrzlé pozemky
c) nevyvážet na rizikové pozemky týkající se podzemních či povrchových vod
d) nevyvážet opakovaně na stejné místo
e) vyvážet bez jakékoliv evidence
f) vyvážet bez zapravení do půdy do 48 hodin
Návrh řešení
Návazně na výše uvedené navrhujeme následující řešení:
- V rámci legalizace vypouštění či zpracování kanalizačního řádu obce provedou revizi septiků a vyvážecích jímek,uložit toto je v pravomoci vodoprávních i obecních úřadů. Nám se v praxi osvědčilo formou dotazníku a následné kontroly (č. p., jméno, počet osob v domácnosti, typ čistícího zařízení, rok pořízení, materiál, rozměry, využitelný objem, dostupnost pro fekální vůz, parametry přítokového a odtokového potrubí, stavební stav, jako často vyváženo, kdy naposledy vyváženo) atd. a následným ověřením v terénu.
- Zavést stočné, součástí je uzavření smluvních vztahů s občanem, přičemž v příloze je uvedeno m. j. co může a nemůže vypouštět (pod sankcemi), přístup k zařízení a jeho pravidelné vyvážení.
- Pro vlastní vyvážení uplatnit následující model:
3.1. Obec projedná se zemědělci termín vyvážení a v předstihu jej nahlásí občanům (povinnost uvolnit příjezd k zařízení)
3.2. Vyvážení proběhne na pozemky po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 – 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podz. vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odp. vody zapraveny do půdy v rámci podmítání.
3.3. Uvedený způsob likvidace odp. vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný. Komplexnost a kontrolovatelnost vyvážení plně řeší prohřešky – viz body a – f v textu.
Pokud se týče ekonomiky – občan zaplatí přijatelný peníz za odvoz a zemědělcům se poplatky za vyvážení vyplatí.
3.4. Nutno poznamenat, že prakticky nelze vyvážet uvedené materiály na malé a střední ČOV, kde problém zpětného ředění anaerobního kalu a jeho následné zahuštění a likvidace přináší značné a často neřešitelné technologické, provozní a ekonomické potíže. Jedinou možností zůstává pak odvoz uvedených materiálů na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je uv. kal odváděn do vyhnívací nádrže. Jedná se obyčejně o ČOV okresních měst s cenou za uložení cca 90 Kč/1 m3, cena za dopravu je navíc, což i tento způsob likvidace v případě větších vzdáleností od ČOV vylučuje.
Závěr
Na základě modelu: stočné, smlouva s odběratelem, revize septiků a vyvážecích jímek, jednotný termín vyvážení (letní, podzimní) lze za přijatelný poplatek (cca 500 – 800 Kč za 1 fekální vůz 7 m3 včetně dopravy) vyvézt prostřednictvím zemědělců celou vesnici za 1 – 2 dny. A to vše s evidencí, kontrolou a minimalizací veškerých běžných rizik. Zůstává už jen připravit legislativní rámec akce, který zemědělci právem vyžadují.
V případě obsahu ze žump a septiků se nejedná o odpady ve smyslu zákona 185/2001 Sb., nýbrž o odpadní vody dle § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je tedy nutno zajistit stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a vyvážení výše uvedených materiálů zapracovat do rozvozného plánu kejdy a močky zemědělského subjektu. Dále zajistit stanovisko hydrogeologa a stanovit rozsah potřebných laboratorních analýz.
Uvedený postup je úzce specifický pro různé lokality a je nutno jej detailně projednat se zemědělskou organizací při respektování dalších zemědělských metodik.
Problematika likvidace kalů ze žump a septiků
Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Statistika, legislativa
Dle statistik ČSÚ jsou v České republice vypouštěny odpadní vody z veřejných kanalizací nezakončených ČOV od cca 23% obyvatel . Jedná se tedy o cca 3 mil. obyvatel, kteří odpadní vody předčišťují v septicích či je akumulují ve vyvážených jímkách (žumpách). A vzniká otázka „kam s ním“, tedy myšleno co s kalem ze septiků a co s obsahem z vyvážených jímek.
Při vší úctě se likvidace splaškových vod ze septiků a vyvážecích jímek (žump) týká legislativních předpisů 3 Ministerstev (zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí) a tudíž celá záležitost probíhá trochu „ztuha“.
Přesto je znát určitý pokrok. Obce začínají s legalizací svých kanalizací, neboť je k tomu vede potřeba stavebního rozvoje v obci (resp. podmínka pro další výstavbu) a zřejmě i snaha o soulad s předpisy.
Obyčejně se však jedná o historické neregulerní zatrubnění povrchových vod bez kontrolních šachet a řádných dešťových vpustí, do kterého jsou zaústěny i splaškové vody, zákon však stav a funkčnost kanalizace neřeší.
Obcím tak vznikají náklady na odběr splaškových vod odborně způsobilou osobou, analýzy vody v akreditované laboratoři, zpracování provozního a kanalizačního řádu, vedení majetkové a provozní evidence, další související agendy, náklady na opravy a čištění kanalizace, atd. Jelikož obce až na výjimky stočné nevybírají, hradí náklady na provoz kanalizace z jiných prostředků, což však zákon nepřipouští.
Za průlomový lze označit zákon č. 274/2001 Sb. o veřejných vodovodech a kanalizacích a jeho novelu zákon č. 76/2001 Sb., kde se o zavedení stočného mluví jako o „hotové“ věci a deklaruje se povinnost hlášení účtování stočného na vodoprávní úřad (což bylo obsaženo již v zákoně č. 274/2001 Sb., resp. Vyhl. č. 428/2001 Sb.), v rámci novely i na Ministerstvo zemědělství a již pod konkrétními sankcemi za nesplnění uložených opatření.
Kanalizační řády, které byla povinnost dle zákona č. 254/2001 Sb. Zpracovat do 31.12.2002, resp. zrevidovat do 31.12.2004 obce vesměs zpracovaly, avšak jen jako formalitu a úlitbu zákonu, neboť bez uzavření smluvních podmínek s dodavateli odp. vod (občany), t. j. bez zavedení stočného, postrádá celá věc praktický efekt a není funkční.
Dalším známým problémem je fakt, že jen část občanů provozuje „regulerní“ septiky (čistírny jsou spíše výjimkou) a většinu představují vyvážecí jímky s přetokem do kanalizace. Až na vzácné výjimky mají tyto vyvážecí jímky nedostatečnou kapacitu, odtokové potrubí svedené přímo do kanalizace či do recipientu, případně dochází k odtoku splaškových vod přes vrchní stavebně dožilou a netěsnou část žumpy. Jsou známé případy žump bez dna či případy přečerpávání odp. vod do kanalizace.
Zde vidíme nápravu v uzavření smluvních vztahů mezi obcí a občanem tím pádem v zavedení stočného a naplnění podstaty kanalizačního řádu.
Uvedené odpadní vody jsou v drtivé většině vyváženy na zemědělské pozemky (pokud nejsou „načerno“ přečerpávány do kanalizace), a to vždy až když je septik zcela naplněn kalem a dávno ztratil svoji funkci. Revizí vyvážecích jímek jsme zjistili obdobný stav: tekutá fáze odtéká, tuhá fáze se akumuluje, žumpa se obyčejně vyváží, až když je plná kalu.
Vyvážení odpadních vod probíhá bez jakékoliv opory v zákoně, děje se tak většinou chaoticky, nesystémově, nejlépe tajně. Oficiálně se nic nevyváží. Vzhledem k výše uvedenému jsou porušována základní pravidla likvidace odp. vod na zemědělských pozemcích:
a) nevyvážet na louky a pastviny (onemocnění tasemnicí)
b) nevyvážet v zimním období, resp. na zmrzlé pozemky
c) nevyvážet na rizikové pozemky týkající se podzemních či povrchových vod
d) nevyvážet opakovaně na stejné místo
e) vyvážet bez jakékoliv evidence
f) vyvážet bez zapravení do půdy do 48 hodin
Návrh řešení
Návazně na výše uvedené navrhujeme následující řešení:
- V rámci legalizace vypouštění či zpracování kanalizačního řádu obce provedou revizi septiků a vyvážecích jímek,uložit toto je v pravomoci vodoprávních i obecních úřadů. Nám se v praxi osvědčilo formou dotazníku a následné kontroly (č. p., jméno, počet osob v domácnosti, typ čistícího zařízení, rok pořízení, materiál, rozměry, využitelný objem, dostupnost pro fekální vůz, parametry přítokového a odtokového potrubí, stavební stav, jako často vyváženo, kdy naposledy vyváženo) atd. a následným ověřením v terénu.
- Zavést stočné, součástí je uzavření smluvních vztahů s občanem, přičemž v příloze je uvedeno m. j. co může a nemůže vypouštět (pod sankcemi), přístup k zařízení a jeho pravidelné vyvážení.
- Pro vlastní vyvážení uplatnit následující model:
3.1. Obec projedná se zemědělci termín vyvážení a v předstihu jej nahlásí občanům (povinnost uvolnit příjezd k zařízení)
3.2. Vyvážení proběhne na pozemky po sklizených technických plodinách (např. obiloviny, řepka …) během 1 – 2 dní na celistvý lán. Tímto bude zaručeno rovnoměrné hnojení pozemku (šachovnicovým způsobem) při zachování náležité hnojivé dávky (z analýzy vzorku a jeho sušiny lze stanovit výpočtem). Vhodnost pozemku z hlediska rizik vůči podz. vodám určí hydrogeolog. Do 24 hodin budou odp. vody zapraveny do půdy v rámci podmítání.
3.3. Uvedený způsob likvidace odp. vod a kalů je pro zemědělce po technické a organizační stránce přijatelný. Komplexnost a kontrolovatelnost vyvážení plně řeší prohřešky – viz body a – f v textu.
Pokud se týče ekonomiky – občan zaplatí přijatelný peníz za odvoz a zemědělcům se poplatky za vyvážení vyplatí.
3.4. Nutno poznamenat, že prakticky nelze vyvážet uvedené materiály na malé a střední ČOV, kde problém zpětného ředění anaerobního kalu a jeho následné zahuštění a likvidace přináší značné a často neřešitelné technologické, provozní a ekonomické potíže. Jedinou možností zůstává pak odvoz uvedených materiálů na velké ČOV obsahující jímku primerního kalu, odkud je uv. kal odváděn do vyhnívací nádrže. Jedná se obyčejně o ČOV okresních měst s cenou za uložení cca 90 Kč/1 m3, cena za dopravu je navíc, což i tento způsob likvidace v případě větších vzdáleností od ČOV vylučuje.
Závěr
Na základě modelu: stočné, smlouva s odběratelem, revize septiků a vyvážecích jímek, jednotný termín vyvážení (letní, podzimní) lze za přijatelný poplatek (cca 500 – 800 Kč za 1 fekální vůz 7 m3 včetně dopravy) vyvézt prostřednictvím zemědělců celou vesnici za 1 – 2 dny. A to vše s evidencí, kontrolou a minimalizací veškerých běžných rizik. Zůstává už jen připravit legislativní rámec akce, který zemědělci právem vyžadují.
V případě obsahu ze žump a septiků se nejedná o odpady ve smyslu zákona 185/2001 Sb., nýbrž o odpadní vody dle § 38 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Je tedy nutno zajistit stanovisko příslušného vodoprávního úřadu a vyvážení výše uvedených materiálů zapracovat do rozvozného plánu kejdy a močky zemědělského subjektu. Dále zajistit stanovisko hydrogeologa a stanovit rozsah potřebných laboratorních analýz.
Uvedený postup je úzce specifický pro různé lokality a je nutno jej detailně projednat se zemědělskou organizací při respektování dalších zemědělských metodik.
