Díky nedostatečným zásobám začíná být pitná voda vzácná. Počet obyvatel, kteří využívají dešťovou vodu, stále narůstá. Voda jako přírodní zdroj se dá využít mnohem efektivněji.
Dešťovou vodu využíváme nejen při zalévaní zahrad, ale i v domácnosti jako např. praní, splachování toalety a úklid. Při využití dešťové vody v domácnosti ušetříme až několik tisíc korun na vodném a stočném.
Retenční nádrže jsou skvělou volbou, jak využít přírodní zdroje pro běžné činnosti. Retenční nádrže mají různou velikost, větší retenční nádrže pojmou až několik kubiku dešťové vody. Tudíž se jedná o velkoobjemové zásobníky na vodu, která je vedena ze střech. Se zásobou dešťové vody můžeme zalévat zahradu více než dva týdny. Kromě zalévání rostlin se však voda může využívat i pro domácí účely.
Využití retenčních nádrží
Jak jsme již zmínili, hlavní výhoda nahromadění dešťové vody je v zalévání zahrad. V domácnosti ušetříme za použití dešťové vody při splachování toalety, praní prádla, napouštění bazénu, mytí auta nebo úklid v domácnosti. Každý rok tak můžeme ušetřit až několik tisíc korun.
Dešťová voda není od přírody zcela čistá, proto musíme vodu, kterou z retenčních nádrží používáme přefiltrovat. Před vstupem do jímky musíme vodu zbavit kamínků, písku, listí nebo prachu. Další filtrace pokračuje před nasátím vody z jímky do čerpadla.
Základní typy nádrží vypovídají o možnostech umístění. Jedním ze základních typu jsou nadzemní nádrže, se kterými se často setkáváme. Montáž je velmi jednoduchá. Nevýhoda těchto nádrží je, že v zimních měsících může voda zamrzat a další nevýhoda je kvalita vody, voda v nádrži bývá mnohem rychleji znehodnocena. Druhy typ nádrží jsou retenční nádrže, jsou to podzemní nádrže. Instalace je náročnější, protože musíme udělat jámu v zemi. Retenční nádrže můžeme využívat celoročně, pokud máme retenční nádrž v dostatečné hloubce v zemi. Další z výhod retenční nádrže je delší čerstvost dešťové vody.
Retenční nádrž na vodu
Nejvíce používaný materiál na výrobu retenčních nádrží je plast. Pro výrobu se používá polypropylen a někdy i sklolaminát. Polypropylen je velice odolný, bezúdržbový a má dlouhou životnost. Retenční nádrž na vodu vydrží desítky let. Retenční nádrž může být ve tvaru kruhu, hranatá i oválná.
Retenční nádrž samonosná nesmí být vložena do prostředí se spodní vodou nebo v jílovité půdě a tato retenční nádrž je nevhodná do míst se statickým zatížením.
Retenční nádrž dvouplášťová je vhodná do míst s jílovitou půdou, se spodní vodou, hodí se i do záplavových oblastí. Retenční nádrž je vyrobena tak, že je nutnost ji celou obetonovat a položit na základovou desku ze železobetonu.
Faktory ovlivňující výběr retenční nádrže
Při výběru retenční nádrže musíme zohlednit několik faktorů. Za prvé musíme zjistit, na jaké účely budeme používat retenční nádrž na vodu. Pokud potřebujeme využít dešťovou vodu na zavlažovaní zahrady, musíme znát přibližnou plochu zahrady. V takovém případě můžeme využívat nadzemní nádrž, která ale může v zimě zamrzat. Pokud ale zvažujeme využívat dešťovou vodu i v domácnosti a vybíráme retenční nádrž na dešťovou vodu, tak musíme znát několik faktoru jako zavlažovací plocha zahrady, činnosti v domácnosti, při kterých budeme chtít tuto vodu použít a dále počet osob v celém domě.
Při výpočtu velikosti retenční nádrže musíme zohlednit spotřebu vody, plochu zahrady, kterou budeme zavlažovat, srážky v dané oblasti. Na webových stránkách hydrometeorologického ústavu lze vyhledat průměrný roční úhrn srážek pro danou lokalitu.
Cena retenční nádrže
Záleží na výrobci, materiálu a velikosti retenční nádrže. Na pořízení retenční nádrže lze využít dotaci od státu, která má označení Dešťovka, je to dotační program Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR. Výše dotace se určuje podle využití dešťové vody a podle ceny výrobku.
Systém retenčních nádrží
Retenční nádrž se umisťuje do hloubky 60 cm pod zem, v této hloubce voda v zimě nezamrzne, a proto se může využívat i v zimních měsících. Nejdříve déšť stéká okapem ze střechy a poté potrubím až do retenční nádrže. Do okapů musíme vložit filtry, které zachytí nečistoty. V dalším kroku voda stéká do retenční nádrže s malými nečistotami. Napouštěcí trubka je u dna retenční nádrže, tudíž se zrychlí usazování jemných částic u dna retenční nádrže a také se sníží víření vody, která přitéká.
Prach, který se do retenční nádrže dostane, vyplave nahoru. Až se retenční nádrž naplní, tak prach a další drobné nečistoty jsou odplaveny přepadem do kanalizace nebo do zasakovacího objektu. Plovoucí koš s filtračním sítkem zajišťuje odběr vody. Součástí retenční nádrže je čerpadlo s třícestným ventilem a elektronickou regulací. Regulace při nedostatku dešťové vody v retenční nádrži se dá přenastavit na sání z vyrovnávací nádržky, tato nádržka slouží k napojení na rozvod pitné vody. Voda se z retenční nádrže dostane potrubím do domácnosti a tento systém je elektronický.
Instalace retenční nádrže
Nejprve se musí udělat jáma do předepsané hloubky. Dno jámy se musí připravit tak, aby bylo zpevněné a dostatečně rovné, u některých typů nádrží se na dno položí písek nebo štěrk. U jiných typů se musí zhotovit betonový podklad. Do jámy se umístí nádrž a zafixuje se. Pokud je nádrž s betonovým podkladem, tak nejprve musí vytvrdnout beton a až poté umístíme retenční nádrž do jámy. Dalším krokem je obsypávání retenční nádrže, poté nádrž naplníme vodou do jedné třetiny a po naplnění se retenční nádrž obsype do úrovně hladiny vody.
